Na cestě za vyšší kvalitou

dřevostavby
reklama 

Televizní technika je vlastně stále ve vývoji. Za posledních pár let televizory pořádně „vyrostly“ co do velikosti obrazovek a spolu s tím i „zhubly“ v rozměru tloušťky svých panelů.

 

Výrobci nejen pracují na zdokonalování již etablovaných obrazovek s kapalnými krystaly (LCD), ale v prodejní nabídce už najdeme i zcela nové zobrazovací technologie, představované především obrazovkami OLED. Mění se ale i filozofie ovládání přijímačů, protože jejich funkce se rozšířily také o internet a multimédia. V neposlední řadě se inovací dostává i televiznímu zvuku. To vše je ovšem jen jedna strana mince kvalitní televizní reprodukce. Zásadně ji totiž ovlivňuje kvalita zdroje – televizního signálu, ať už ho přijímáme v pozemním vysílání, ze satelitu, či z kabelu. I zde jsou tedy změny potřebné, ale jsou o to složitější, že nejen vyžadují značné investice na straně televizních společností, ale vesměs i legislativní úpravy, což je kapitola sama pro sebe…

2016: Rok OLEDu?
V Asii, kde sídlí většina hlavních výrobců, má každý rok tradičně pojmenování po nějakém zvířeti a přírodní síle – příští tak bude ve znamení Ohnivé Opice. Z hlediska audiovizuální techniky ale mnohé nasvědčuje tomu, že by mohl být i rokem OLEDu, tedy masivnějšího nástupu televizorů s touto novou obrazovkou. Ta má oproti dnes dominujícím LCD displejům (v současnosti prakticky jen s podsvícením LED) jednu zásadní výhodu: zatímco obrazovky LCD/LED pracují na pasivním principu – kapalné krystaly jsou de facto jen „dvířky“ propouštějícími světlo z podsvětlujících diod procházející přes barevné filtry – obrazovky OLED jsou aktivní, každý světelný bod tvořící obraz je sám zdrojem světla. A to přináší řadu výhod pro kvalitu obrazu, především nepřekonatelné podání černé barvy (body prostě zhasnou), ale i širší škálu ostatních barev a špičkový kontrast. Technologie se tak oklikou vrací k principu, na kterém už pracovaly plazmové obrazovky…
Přijímače s obrazovkami OLED už na trhu najdeme, masivnějšímu rozšíření zatím brání vyšší ceny, nicméně klíčový výrobce této technologie, jihokorejské LG, avizoval snižování cen až na úroveň dnešních LCD. A jako bonus přináší OLED i výhody designové – panely jsou ještě tenčí, což jistě rozšíří možnosti jejich umístění.


Zakřivené provedení obrazovky se v poslední době stalo častým designovým řešením. Má diváka lépe vtáhnout do dění na obrazovce. Anebo je to spíš šikovný způsob, jak zaujmout pozornost? Samsung.


Samozřejmě že i v nejnovější nabídce, včetně 4K, nechybějí ani modely s klasickou rovnou obrazovkou. Jsou vhodnější, především pokud se na televizi dívá více diváků sedících vedle sebe.


Nanokrystaly
Samozřejmě že výrobci LCD obrazovek nesedí s rukama v klíně. Jejich nadějí jsou tzv. kvantové tečky, nanokrystaly, které v obrazovkách nahrazují vrstvu barevných filtrů (dodávajících světlu z diod konkrétní barvy). Poskytují přesnější výsledky, a tedy i větší škálu barev (výrobci se nám příliš nechlubí tím, že současné televizory dokážou reprodukovat jen asi 70 % barev rozlišitelných okem).

3D je mrtvé, ať žije 4K, ale…
Čtyřnásobné rozlišení (oproti klasickému HD), označované jako 4K či Ultra HD (UHD), se už u televizorů etablovalo, většina současných přijímačů od střední třídy (v ceně a výbavě) výše už toto rozlišení nabízí. Výrobci v něm tak trochu vidí náhradní prodejní argument namísto prostorového 3D, které je dnes prakticky na okraji zájmu. V jeho neprospěch nejspíš rozhodlo, že brýle na nose jsou prostě pro diváka nepohodlné. Ovšem ani 4K (UHD) to nemá jednoduché. Jeho hlavním problémem je nedostatek obsahu, který toto rozlišení využívá. Jednoduše řešeno, divák nemá, čím by ultravysoké rozlišení využil, a tím klesá i jeho motivace ke koupi takového televizoru. Obě hlavní metody šíření obsahu – televizní vysílání a internetový streaming – mají s velkým objemem dat 4K značné potíže; vysílání je tak zatím spíše v pokusné fázi (i u nás), streamování po internetu už sice nabízí řady virtuálních „videopůjčoven“, s ohledem na prostupnost sítě ale pracuje s menším tokem dat, než by bylo optimální, takže ve výsledku není kvalitativní nárůst oproti „obyčejnému“ HD příliš velký. Zda přinese požadovanou změnu nová verze disků Blu-ray (4K BD), které by měly přinést filmy s rozlišením 4K v nejvyšší kvalitě, se dozvíme už brzy – na trhu by se měly objevit ještě letos.


Pro špičkové domácí kino jsou ideální přijímače s ultraširokoúhlou obrazovkou a poměrem stran 21 : 9 (běžné televizory mají 16 : 9). Tento model, LG 105UC9, má úhlopříčku obrazu 266 cm. LG.


Android i do televizorů?
Donedávna sloužil k ovládání televizoru jednoduchý systém – koneckonců i nabídka funkcí byla nepočetná. Když se ale do přijímačů nastěhovala řada „počítačových“ funkcí, včetně přístupu na internet, připojení k domácí počítačové síti a přehrávání souborů – především videí a fotografií – z harddiskových úložišť, muselo se proměnit i ovládání a ke slovu přišel mnohem složitější software. Výrobci si nové nároky na ovládání televizorů samozřejmě uvědomují. Někteří jdou cestou vlastního softwaru šitého na míru právě novým funkcím (příkladem může být webOS firmy LG), jiní (třeba Sony a Philips) přišli s myšlenkou využít operační systém Android, který už kraluje oblasti mobilních telefonů a tabletů.
Android i v televizním provedení má pro uživatele základní výhodu ve své otevřenosti. Zatímco u klasicky řešeného televizoru jsme odkázáni na to, co do jeho výbavy zařadil výrobce, u Androidu si můžeme ze široké nabídky aplikací vybrat to, co opravdu chceme. Dobrým příkladem je přehrávání videa. U souborů postahovaných z internetu je často problém množství vzájemně nekompatibilních formátů. Pokud u klasicky řešeného televizoru výrobce přehrávač pro konkrétní videoformát do výbavy nezařadil, máme prostě smůlu. Ale když televizor řídí systém Android, ze široké nabídky aplikací (obdoba Obchodu Play, známého uživatelům telefonů a tabletů) si jednoduše stáhneme další přehrávací aplikace a pravděpodobnost, že video přehrajeme, se značně zvýší. Podobně si lze doinstalovat aplikace o počasí, hry, internetová rádia, videopůjčovny atd. Samotné televizní programy se tak stávají jen jednou z možností, jak televizor využívat.


Některé přídavné reprosoustavy pro televizory respektují i jejich zakřivení, model HW-H7500.
. Samsung.



Proměnami reagujícími na nové funkce pomalu, ale jistě začínají procházet i dálkové ovladače televizorů. Příkladem je Remote Control značky LG.


Berlička pro zvuk
Neustálé zeštíhlování televizních přijímačů se příjemně projevuje na jejich vzhledu, zcela opačný vliv ale má na kvaltu reprodukce zvuku. Akustika má své zákonitosti a tenoučké reproduktorky, odpovídající hubeným obrazovkám, zkrátka příliš dobře nehrají. Výrobci na to reagovali zcela novou kategorií reprosoustav pro televizory. Buď v podobě úzké lišty s několika reproduktory, určené k montáži pod televizor (někdy ještě doplněné o samostatný hlubokotónový subwoofer), nebo v podobě podstavce - ploché „krabice“, opět s reproduktory potřebné velikosti, na kterou se televizor postaví. Tyto produkty najdete v nejrůznějším provedení i ceně, od levných plastových až po solidní dřevěné reprosoustavy. Zvlášť pokud televizor slouží i k přehrávání filmů – ať už z harddisků, či třeba z disků Blu-ray – a není součástí komplexněji řešeného domácího kina, určitě se podobná podpora zvuku vyplatí.



Řídicí software webOS firmy LG je příkladem operačního systému šitého na míru novým multimediálním a internetovým funkcím televizorů. LG.


Text: Petr Žák
Foto: archiv firem

 

■ nahoru