S francouzským šarmem

dřevostavby
reklama 

Žijí-li spolu dva designéři a každý má svou představu o bydlení, není to jednoduché. Pokud ona pochází z Francie a on z Finska, bývá to ještě těžší. Ovšem výsledný kompromis, kdy se v pražském podkroví kombinuje skandinávská jednoduchost s francouzským půvabem, musí nadchnout snad každého.

 

Zhruba padesátku bytů si prošla designérka Marie Doucet se svým manželem, než našli ten pravý. „Rozhodovala nejen lokalita, kdy jsme si přáli najít živou čtvrť v blízkosti centra, ale také nás zaujal dům samotný, neboť je to krásná stará budova. A velkou roli hrálo i to, že podkroví bylo teprve v rekonstrukci, a tak jsme si mohli v rámci takzvaných klientských změn navrhnout určité úpravy tak, aby nám prostor maximálně vyhovoval,“ říká designérka. Při zařizování kombinovala nábytek z běžné prodejní sítě (i když přiznává, že ve Francii a Finsku je nabídka širší) a věci vyrobené na míru. U nich si pochvalovala, že byly cenově dostupnější než v zahraničí.


Skříňky pod stropem hluboké 60 cm pomohly lépe zakomponovat chladničku do nábytkové sestavy.


Velký jídelní stůl z IKEA doplňují židle Nap, jejichž autorem je designér Kasper Salto.




Začínali bez střechy

Když majitelé prostor poprvé viděli, nebyla tam ani střecha, jen stávající trámy. Na místo se vrátili o měsíc později, aby zjistili, jak práce pokračují. „Zdálo se nám, že jdou pomalu. Ale pečlivě. A to nás přesvědčilo byt koupit,“ vypráví designérka. Šedesátimetrový byt převzali ve stadiu, kdy měl hotovou novou střechu a betonový podklad podlah. Majitelé sami si tak mohli „otevřít“ střechu a vytvořit v ní prostor pro relaxaci, oproti projektu změnili dispozice a typ dveří do ložnic, na podlahu si vybrali parkety v provedení bělený dub. Omítku na komínu, který bytem prochází, si dokonce dělali svépomocí, protože plánovaný obklad sádrokartonem nechtěli.
Sami si také navrhovali a od truhláře nechali vyrobit velkou část nábytku včetně kuchyně. Zde na první pohled zaujme řešení horních skříněk. Vešly se sem dvě řady, přičemž ta spodní má klasickou hloubku 30 centimetrů, aby při vaření nepřekážely v práci. Skříňky zcela nahoře jsou hluboké 60 centimetrů. „Díky tomu se nám povedlo lépe integrovat lednici a celá sestava je jakoby orámovaná ze tří stran hlubokými skříňkami,“ popisuje Marie Doucet. Úložné prostory, které tak vznikly navíc, jsou jen vítané. Hlavním úložným prostorem v bytě je velká skříň ve vstupní hale.
Dominantní prvek kuchyně však tvoří velký jídelní stůl, doplněný židlemi Nap designéra Kaspera Salto, které majitelé koupili ve studiu Stockist. Stůl a také sestava otevřených polic pocházejí z IKEA. Volba velkého stolu nebyla náhodná. Pokud přijde návštěva, majitelé ji nezvou do obývacího pokoje, ale sedí právě tady.




Noční stolek v ložnici částečně nahrazuje židle Tonet, která je stará více než sto let. Tedy stejně jako dům, v němž se byt nachází.



Meditace pod střechou

Tím, že majitelé mohli zasahovat do původního projektu, vzniklo zde patro situované přímo pod střechou. „Jde spíš o intimní prostor, ideální pro meditaci nebo pro přespávání hostů. Člověk tam má klid, ale zároveň vidí celý byt,“ říká designérka. Kvůli úspoře místa se nahoru leze po žebříku, který má jednu stojnici nahoře delší, což zjednodušuje pohyb po něm. Samozřejmě je posuvný, aby nepřekážel při vstupu do místnosti a mohl zde být zachován co nejširší vchod.
Nejen v této části, ale v celém bytě zaujme naprostá absence barev. A to i na doplňcích. Rozhodně to není proto, že by je majitelé neměli rádi. Spíš zde rozhodoval finský původ manžela, zvyklého na neutrální a světlé pozadí, inspirované skandinávským designem. Majitelé si ho přáli i v pražském bytě. Bílou barvu zde tedy doplňují různé odstíny šedé, vedle nichž krásně vyniká přírodní dřevo. „Ovšem toto pojetí není dogma. Když se nám něco líbí, i když to není úplně v souladu s ostatními barvami, nevadí nám to,“ tvrdí designérka.
Zatímco bytu vládnou světlé odstíny barev, koupelna je naopak – oproti všem zvyklostem – tmavá. Není to náhoda ani omyl. Jak majitelé přiznávají, v koupelně chtěli dosáhnout určitého kontrastu vůči zbytku bytu a zároveň si zde vytvořit intimní atmosféru. To se jim povedlo tmavě šedou barvou, která neruší a vyvolává uvolňující pocit. Na rozdíl od klinické bílé, kterou architekti rádi používají.


Žebřík do patra je posuvný, aby se majitelé jednoduše dostali k věcem uloženým v otevřených skříňkách IKEA.


Tmavé bar vy v koupelně navozují u majitelů pocit větší intimity oproti klinické bílé.



Marie Doucet
designérka a majitelka

„Klasický obývací pokoj s pohovkou a křesly v bytě nemáme, a to hned z několika důvodů. Nejenže místnost byla úzká, navíc je zde žebřík, po němž chodíme do prostoru pod střechou, a tak ani její zařízení nešlo pojmout příliš tradičně. Ale především nejsme fanoušky buržoazní sady sezení typu pohovka a dvě křesla. Připadá nám těžkopádná a málo flexibilní, těžko se přizpůsobí větší společnosti a různým návštěvám. Proto jsme tento prostor zařídili pouze dvěma křesly a stolkem, které nám darovala rodina. Jde o klasický finský design, obojí navrhl Esko Pajamies v roce 1974. A když přijde návštěva, nezveme ji do obývacího pokoje, ale do kuchyně. Vyhovuje nám to více i proto, že s přáteli rádi vaříme nebo hrajeme společenské hry, a k tomu je velký jídelní stůl přímo ideální.“
www.mariedoucet.com

Text: Magdaléna Krajmerová; Foto: Robert Žákovič

 

■ nahoru