Pokojové rostliny: Různě náročné „krásky“, 1.díl

dřevostavby
reklama 

O příznivém vlivu pokojových rostlin na klima domácnosti i na lidské zdraví byla napsána řada knih. Není proto třeba zdůrazňovat, že jejich přítomnost v bytě je více než žádoucí. Aby se jim u vás doma opravdu zalíbilo, potřebujete vědět, co která potřebuje a co jí naopak může uškodit.

 

Jednotlivé pokojové rostliny mají rozdílné nároky na péči – podobně jako čtyřnozí domácí mazlíčci. Různé druhy vyžadují jinou intenzitu světla, tepla, vzdušné vlhkosti i rozdílně vydatnou zálivku.


Magnetické květináče KalaMitica přinášejí zcela nové možnosti v pěstování rostlin, k dostání v různých bar vách i tvarech (Cube, Cylinder, Cone, Bowl, Trough). Cena od 75 Kč.
Prodává Gardners.cz.



Znáte svůj byt? aneb Vyznejte se v terminologii!

Co to vlastně znamená, je-li v pokynech pro pěstování rostliny uvedeno, že vyžaduje stanoviště s nepřímým osvětlením? A jakou teplotu prostředí potřebují tzv. chladnomilné druhy?
Co se týče nároků na teplo, obecně se rostliny dají rozdělit do dvou základních kategorií – na teplomilné a chladnomilné. Do první kategorie patří ty druhy, kterým vyhovují hodnoty mezi 15-22 °C, někdy i více, tedy běžné teploty, při kterých je doma dobře i nám. Klesla-li by teplota v místnosti dlouhodobě níže, pravděpodobně se nebudou vyvíjet tak dobře, kvetoucí druhy nepokvetou, některé mohou dokonce nastydnout.
Rostliny chladnomilné jsou pak takové, které prospívají v místnostech s teplotou mezi 10-15 °C. Umístíte-li je i přesto do teplejších pokojů, mohou se vyvíjet až nezdravě rychle a kvetoucí druhy výrazně zkrátí svou dobu kvetení.


Okrasná kapradina Nephrolepis exaltata se hodí do obývacího pokoje i do kuchyně.


Důležité množství světla

Podle toho, jaké světelné podmínky poskytují, rozdělujeme jednotlivá místa v bytě na: stanoviště slunečné (s přímým sluncem), s tzv. nepřímým sluncem, stinné stanoviště a stanoviště s nedostatečným množstvím denního světla.
Důležitou roli zde hrají okna jednotlivých místností v bytě a jejich směřování ke světovým stranám. Jižními okny svítí sluneční světlo většinu dne a jeho intenzita je nejvyšší, zato zde však sluneční svit nezasahuje tak hluboko do pokoje jako například na východní či západní straně. Okna obrácená na východ dostávají intenzivní světelnou „porci“ jen několik ranních hodin, okna se západní orientací se pak těší ze světelných paprsků pouze během několika hodin odpoledne. Intenzita slunečního záření samozřejmě závisí i na ročním období.

Rostlinám obecně prospívá vzdušná vlhkost alespoň kolem 40 %, ve většině bytů zejména v zimním období však bývá daleko nižší.

Slunečná místa v bytě

Slunečné místo v bytě je takové, na které celý den nebo větší část dne dopadají přímé sluneční paprsky. Jedná se většinou o místnosti s okny na jih.
Pokoje s tzv. nepřímým slunečním svitem mají okna nějakým způsobem zastíněna – buď záměrně závěsem či žaluziemi, nebo okna cloní naproti stojící dům, koruna stromu či jiná překážka zvenčí. Světelné podmínky jsou zde srovnatelné s těmi, které poskytuje stanoviště v jižní místnosti vzdálené od okna přibližně jeden a půl metru. Jedná se tedy stále o místa poměrně velmi světlá.


Dracéně neboli také dračinci, Dracaena marginata, vyhovuje obecně stanoviště s nepřímým slunečním svitem. IKEA.


Benjamínek neboli Ficus benjamina patří k univerzálním rostlinám, jimž se daří ve všech typech místností.


Mezi nejvděčnější orchideje pěstované v domácích podmínkách patří Phalaenopsis – stačí si jen vybrat rostlinu podle barvy a velikosti květů.



Méně paprsků

Na stanoviště stinné nezasahuje přímé ani nepřímé sluneční světlo, stále zde však panují příznivé podmínky pro život některých druhů „pokojovek“. Místa stinná bývají těsně u severních oken nebo u bočních stěn slunečných místností cca 2 metry od oken.
Jako stanoviště s nedostatečným množstvím denního světla můžeme označit taková místa v bytě, kde je potřeba pomoci rostlinám doplnit chybějící přirozené světlo vhodným umělým osvětlením se správně zvolenou barvou světelného spektra, přičemž jednotlivé druhy rostlin vyžadují různou délku svícení. Musíme však dát pozor na vzdálenost zdroje od rostlin, aby nedocházelo k popálení listů.


Maranta běložilná, Maranta leuconeura, má ráda polostín, na příliš světlém stanovišti jí blednou listy.


Převislý či popínavý břečťan, Hedera helix, prospívá na slunečném i stinném stanovišti, rostliny s panašovanými listy by však měly stát blíže k oknu.



Na zdárný vývoj rostlin má velký význam také celkový ráz místnosti. Jiné druhy umístíme do suchého obývacího pokoje, jiné se hodí do vlhké koupelny, do kuchyně nebo do studené a tmavé předsíně.


Syngónii, Syngonium podophyllum, vyhovuje polostín, není náročná na světlo ani na zálivku.


Text: Naděžda Vondrášková
Foto: archiv firem

 

■ nahoru