Jak se definuje hypoteční úvěr?

dřevostavby
reklama 


Slovo hypotéka hýbe finančními trhy posledních let. Podle výše úrokových sazeb se pohybují i ceny samotných nemovitostí. Co všechno se pod tímto termínem vlastně skrývá?

 

Definici hypotečního úvěru najdete zanesenou v zákoně o dluhopisech č. 190/2004 Sb., §28, odstavec 3. Stručně řečeno zní definice takto: „Hypoteční úvěr je úvěr, jehož splacení včetně příslušenství je zajištěno zástavním právem k nemovitosti, i rozestavěné. Úvěr se považuje za hypoteční úvěr dnem vzniku právních účinků zástavního práva.“ Poznávacím rysem hypotečního úvěru je, že je určen na koupi, výstavbu nebo modernizaci a rekonstrukci nemovitosti. Ta může být využívána pro bydlení, rekreaci nebo komerční účely (např. pronájem). Banka, která vám na koupi či stavbu poskytne požadovanou částku peněz, bude na oplátku požadovat uvalení zástavního práva na danou nemovitost. V praxi to znamená, že pokud nebudete splácet (dlouhodobě), bance propadne nemovitost, kterou následně prodá a umoří dluh.

Samotné slovo hypotéka se často překládá jako „zástavní právo k nemovitosti“, neodkazuje tak k půjčování peněz, ale k základnímu principu, který je společný pro všechny hypoteční úvěry. Dalším rysem tohoto úvěru je, že je poskytován na delší časové období (maximálně to bývá 40 let). Minimální částka, kterou si můžete takto půjčit, bývá kolem 200 tisíc korun. Maximální se odhaduje podle zástavní ceny nemovitosti a samozřejmě podle příjmů klienta a jeho celkové bonity. Výše úrokové sazby se pohybuje podle momentálního stavu na finančním trhu, délce splácení i době fixace (nejčastěji to bývá pětileté období). V době, kdy k nám hypotéky pronikly (zhruba 90. léta 20. století), se úroky pohybovaly dokonce na úrovni 10 %, dnes se dostanete průměrně na úrokovou sazbu kolem 1,70 % (v závislosti na nemovitosti, příjmech apod.).


Kde se zrodil hypoteční úvěr?

Pravidla a podobu hypotečního úvěru v České republice definuje zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech. Je definován jako úvěr na investice do nemovitostí, jejich výstavbu či pořízení. Tento koncept úvěrů však není ničím zcela novým, první podobné úvěry byly na našem území poskytovány již v druhé polovině 19. století. Přesněji řečeno již v roce 1864 byla na našem území (tehdy ještě Rakouska-Uherska) otevřena první Hypoteční banka Království českého. Cílem bylo bojovat proti lichvářům a umožnit především zemědělcům čerpat dlouhodobé úvěry.

Moderní doba hypotečních úvěrů se v naší republice začala psát zhruba v roce 1995. Ve srovnání s dnešními podmínkami to však byla doba velmi přísná. Úroková sazba se pohybovala mnohdy i přes 10 % a nemyslitelné bylo například bezplatné splacení úvěru. Prvními, kdo na trh s hypotéčním úvěrem přišel, byly Českomoravská hypoteční banka (dnes Hypoteční banka) a Komerční banka. V dalších letech se k těmto společnostem připojily řady dalších.

V roce 2000 pak na trh přichází i tzv. americká hypotéka, která umožňuje půjčit si díky zástavě nemovitosti téměř na cokoliv. V této době se velkým hitem stávala i 100 % hypotéka, kdy banky klientům půjčovaly 100 % zástavní hodnoty nemovitosti. Je zajímavé, že právě od tohoto trendu se v současnosti už upouští.

Postupem času klesala úroková sazba a zvětšoval se trh nabízených produktů. Například hypotéka bez poplatků, hypotéka bez dokládání příjmů či tzv. offsetová hypotéka. V poslední době se navíc na trhu objevila i hypotéka naruby, což znamená, že vy bance prodáte svou nemovitost, budete dostávat doživotní rentu a navíc můžete dům či byt užívat až do smrti. "Poté bude však přepsán bance, která se stane výlučným majitelem", varuje hypoteční poradce Lukáš Štork.

Komerční prezentace




 

■ nahoru